Lišejníků existuje na světě tisíce druhů, což majitele domu nezajímá, když se jich chce zbavit. Na druhou stranu je najdeme téměř všude, snášejí mráz i výšky, sucho a díky kryptobióze i vlhko. U nás nejčastěji rostou na kamenech a skalách, na půdě, stromech i keřích.
Využití lišejníků
Lišejníky jsou potravou pro některé živočichy, například pro soby polární či karibu, ty ale má na zahradě málokdo. Najdou se ale i různé housenky motýlů, které se jimi živí, ale protože lišejníky mají v sobě málo cukrů, nejsou vůlbec kalorické. Lišejníky mají i průmyslové využití, zejména pro výrobu barviv, léčiv a i potravin a alkoholu, kosmetiky a podobně. Pro nás je také důležité vědět, že lišejníky mají schopnost bioindikace čistoty ovzduší, což znamená, že kde rostou, tam je čisté ovzduší. Zejména jsou citlivé na imise oxidu siřičitého (SO2).
Způsob likvidace
Jak bylo zmíněno, lišejníky najdeme na zemi, na domě i na rostlinách. tedy stromech a keřích. Podle toho je také budeme likvidovat, pokud se tak rozhodneme.
Dům
Na domě se lišejníky nejčastěji vyskytují na střeše a v místech, která jsou stíněná a vlhká, třeba pod římsami. Je však nutno říci, že lišejníky sami o sobě nejsou nijak nebezpečné, ale mnohou se stát podhoubím. Na druhou stranu jejich výskyt na mnohých místech není estetický. Při jejich likvidaci musíme mít na paměti, že se rozmnožují vegetativně, takže třeba na ně pusti tlakovou vodu znamená, že se dostanou tam, i kde zatím nejsou. Pokud je chemie odstranit mechanicky, použijeme raději ocelový kartáč, špachtli, smetáček a lopatku. Pak použijeme na místa výskytu nějaký vhodný herbicid. Případně použitý roztok modré skalice má různá omezení, například ne na plechovou střechu, kde jsou pozinkované svody, kde je možná kontaminace půdy nebo vodních zdrojů.
Chodníčky
Chodníčky a jiné zpevněné plochy ošetřujeme proti lišejníkům stejně jako výše střechy. Tady bychom ale zásadně nedoporučovali roztok modré skalice, koupené herbicidy jsou vhodnější z ekologického hlediska.
Stromy
Lišejníky často najdeme i na kůře stromů a keřů. tady můžeme ale říci, že jsou lišejníky skutečným nepřítelem. V místech růstu narušují kůru a umožňují pak, aby do dřeva vnikaly výtrusy hub a různé bakterie. Navíc se zde stíněním tvoří vlhko, takže stromy zde mohou začít na kůře zahnívat, přeruší se lýko a následně usychají větvě. Pro ochranu se zde doporučuje postřik 5 až 8% roztokem zelené skalice. Nejlepší dobou je podzim či rané jaro, než začnou pučet pupeny. Lišejníky a mechy z větví mechanicky odstraníme. Abychom předešli výskytu lišejníků, můžeme stromy preventivně nátřít na jaře vápenným mlékem a průběžně odstraňovat odumřelou kůru.
Závěr
Lišejníky jsou snad nejpřizpůsobivějšími rostlinami na zemi. Takže, pokud místo, kde roste, neřešíme zásadně třeba stavebními úpravami, za několik let se sem opět vrátí. Musíme si proto říci, že žijeme s přírodou kolem nás, takže se s tím musíme smířit.